Prohlídka Luccy
Kostel San Frediano je románský kostel a jeden z největších ve městě. Byl postaven ve 12. st. na místě baziliky ze 6. st., postavené biskupem Fredianem z Luccy. Má neobvyklé architektonické řešení, protože apsida je obrácená na západ, na rozdíl od tradičního řešení, kdy se křesťané orací směrem k Jeruzalému a jejich kostely jsou směrovány západo-východně. Fasáda je ze 13. st. z bílého kamene, který byl původně použit na stavbu římského amfiteátru. Horní střední části dominuje mozaika v byzantském stylu představující Nanebevstoupení ze 13. st. Interiér je románský s klasickými sloupy s hlavicemi pocházejícími pravděpodobně z římského amfiteátru. Napravo od vstupu je krásná románská křtitelnice ze 12. st. vyzdobená panely s obrazy ze života Mojžíše. Ke kostelu patří impozantní kampanila s lomenými oblouky.
Stará Lucca nic neztratila z charakteru gotického a renesančního města. Jsou zde paláce, noblesní věže, staré obchody, elegantní balkóny. Torre Civica delle Ore je ze 13. století. Všechny tyto stavby se dochovaly ve výborném stavu a dodávají Lucce její typický a krásný středověký vzhled. Právě díky tomu patří Lucca k nejnavštěvovanějším městům Toskánska.
Románský kostel San Cristophoro má monumentální vstup vyzdobený květinovými motivy a rozetové okno. Jména vyrytá do kamenů jsou jmény obyvatel města zde zabitých.
Kostel San Michele in Foro stojí na místě římského fora. Je obklopen starými domy, z nichž některé jsou ze 13. a 14. st. Kostel San Michele in Foro byl postaven na ruinách starého kostela pravděpodobně pocházejícího z r. 795. Dnešní románská bazilika je z 12. - 14. st. Fasáda je ze 13. st. a byla plánována pro vyšší loď než je ta současná. Je jedním z nejkrásnějších příkladů pisánské románské architektury. Zdobí ji řady sloupů a rozetových oken. Na štítu sedí archanděl Michael s dvěma anděly po boku. Fasáda je vyšší než střech, což činí kostel výrazně odlišným od jiných kostelů v Lucce. Zvonice byla vestavěna do části pravého transeptu. Interiér je rovněž v románském slohu, kromě klenutí, které má strop ze 16. st. Nad prvním oltářem v jižní lodi je bílá glazovaná terakota Madony od Andrea della Robbia. V jižním transeptu jsou malby Filippo Lippiho zobrazující sv. Rocha, sv. Sebastiána a sv. Jeronýma se sv. Helenou. Na vnitřní straně fasády je freska Madony s dítětem ze 14. st.
Šikmo proti San Michele stojí na Via di Poggio rodný dům Giacomo Pucciniho. Casa natale di Puccini je místem, kde se narodil slavný skladatel Puccini. V malém muzeu je umístěno jeho piano, části některých jeho oper, portréty, pohlednice a další předměty patřící Puccinimu.
Baptisterium a kostel dei Santi Giovanni e Reparata pochází z 10. st. Baptisterium bylo předchůdcem dnešní katedrály. Na tomto místě našli archeologové pozůstatky starých římských lázní a římského domu. Duomo San Martino - katedrála - je zasvěcená sv. Martinovi. Poprvé byl kostel přestavěn v 11. st. a později ještě ve 13. st. a ve 14. - 15. st. Fasáda z bílozeleného mramoru je dílem Giudetta da Como. Tato fasáda je prvním příkladem pisánské renesanční architektury v Lucce. Jsou zde široké arkádové oblouky, výrazné sloupy, geometrické, květinové a zvířecí motivy nad každou arkádou. Výzdoba na portiku představuje na severní bráně Sejmutí z kříže a na dalších dvou branách Nanebevstoupení. Jsou dílem Lombardských mistrů ze 13. st. Zvonice je ze 13. st. Je zde výrazné střídání barevných mramorů a krásná výzdoba. Interiér je v gotickém slohu. Lodi dominuje elegantní triforium se sloupy. Na vnitřní stěně fasády je slavná scéna se sv. Martinem na koni se žebrákem. Hlavní oltář je z r. 1484. Ve třetí kapli napravo v jižní lodi je nad oltářem obraz Poslední večeře od Tintoretta. V malé soukromé kapli (tempietto) z r. 1484 od Matteo Civitali je uloženo Volto Santo, zázračný dřevěný krucifix, během staletí zčernalý kouřem, s postavou Ježíše v dlouhé tunice, který se datuje do konce 11. st. Jedná se o kopii ještě starší práce, pravděpodobně z 8. st. V sakristii je obraz Madony s dítětem, která je obklopená svatými od Domenica Ghirlandaio. Je zde také mistrovské dílo, mramorová hrobka Ilarie del Carretto, ženy Paola Guinigiho, která zemřela v r. 1405. Mladá žena je zde ztvárněna v dlouhé róbě se psem u nohou.
Kostel Santa Maria Forisportam byl postaven na zač. 13. st. Jméno kostela je odvozeno od toho, že byl původně postaven za římskými hradbami. Mramorová nedokončená fasáda byla postavena v pisánském stylu s výzdobou s květinovými a zvířecími motivy. Luneta nad hlavním vstupem představuje Korunovaci Panny Marie. Interiér je v románském stylu. Raně křesťanský sarkofagus ve výklenku vpravo od vstupu slouží jako fontána. Casa dei Guinigi (č. 29) byla postavena z cihel a dominuje jí známá třípatrová věž, která je zdobena gotickými obloukovými okny. Domy naproti s čísly 20 a 22 rovněž patřily rodině Guinigi.
Kostel San Pietro Somaldi byl postaven v románském stylu, fasáda kostela byla dokončena ve 14. st. podle vzoru pisánské tradice.
Piazza dell´Anfiteatro (vstup průchodem z via Fillungo) byla postavena na oválném půdorysu římského amfiteátru ze 2. st. Ten byl za barbarských nájezdů silně poškozen a většina stavebního materiálu byla ve středověku použita na výstavbu městských kostelů, zvláště mramor sloužil na fasády. Později bylo prázdné místo obestavěno domy. Amfiteátr měl rozměry 80 x 53.5 metru. Na severovýchodní straně jsou ještě vidět dvě sloupořadí, každé s 54 arkádami.
Hradby dávají Lucce její charakteristický vzhled. Obklopují historické jádro města v délce 4 km. Vznikly v 16. a v 1. pol. 17. st. Jejich součástí je 11 obranných bastionů spojených zdmi o tloušťce 30 metrů na základně. Součástí hradeb byly původně 4 brány, ale v r. 1804 byla proražena další brána na východní straně.
