Toskánsko - Pisa
Pisa je hlavní město stejnojmenné provincie a sídlo arcibiskupa. Žije zde 93 000 obyvatel. Leží v severní části toskánského pobřeží na řece Arno. Původně přímořské město je dnes v důsledku naplavenin vzdáleno 10 km od pobřeží Tyrhénského moře. Když byla Pisa založena v 7. st. př. n. l., stala se ihned významným přístavem, ale pobřeží se od města začalo vzdalovat kvůli nánosům v ústí řeky Arno. Bylo zde etruské obchodní centrum a od r. 180 př. n. l. římská kolonie. Svůj námořní význam si Pisa uchovala až do pádu Západořímské říše v r. 476. V r. 888 se Pisa stala významnou republikou a rostl její ekonomický význam. Od poč. 11. st. se v souvislosti se soupeřením s Janovem a Benátkami, rozvinula na jednu z prvních námořních a obchodních velmocí u Středozemního moře. Město se podílelo na boji proti slámu, mohamedáni na Sardinii, Sicílii a v Tunisku byli poraženi. Obyvatelé Pisy se zúčastnili i křížových výprav. V r. 1015 získala Pisa pozice na Sardinii a na konci 11. st. také na Korsice. V r. 1114 dobyla Baleárské ostrovy. její expanze pokračovala do Tuniska a začala zakládat obchodní místa ve východním Středomoří, která sahala až k Sýrii. Kvetl obchod a řemesla, vyrůstaly impozantní budovy. Stavbou dómu v 11. st. začala nová epocha toskánského umění. V sochařství vynikl Nicolo Pisano (1220 - 1278). Jeho syn Giovanni, jeho žák Arnolfo di Cambio a Giovanniho žák Andrea Pisano, spojili pisánské umění s uměném Florencie. Vrchol prosperity Pisy spadá do 12. a 1. pol. 13. st. Její lodě rozvážely obchodní zboží (zbraně, vlnu, kůži) z Apenin do Orientu. Zpět se vracely s kořením, hedvábím, bavlnou. Konec vlády Hohenštaufů znamenal pro toto ghibellinské město těžký úder. Po dlouhých bojích s Janovem utrpělo pisánské loďstvo v r. 1284 u ostrova Meloria rozhodující porážku. Janov, největší rival Pisy, se stal nejvýznamnějším přístavem, na souši soupeřily s Pisou Lucca a Florencie. Stranické boje vedly v r. 1406 k osazení města Florenťany. Rod Medicejských si na Pise dost zakládal a velkovévoda toskánský Cosimo I. Zde založil v 16. st. rytířský řád sv. Štěpána. V této době se v Pise nejvíce rozvíjely vědy. V 17. st., kdy se Livorno stalo hlavním přístavním městem Toskánska, ztratila Pisa definitivně svůj bývalý význam. Pisa je rodištěm geniálního matematika a přírodovědce Galiea Galileiho (1564 - 1642). Nejdříve se věnoval studiu medicíny, ale nakonec zvítězila jeho láska k fyzice a astronomii. Bylo mu pouhých 19 let, když uviděl v pisánském dómu kývající se osvětlený lustr a ten ho inspiroval k teoriím principu kyvadla. Šikmou věž používal ke studiu volného pádu předmětů. Při využívání optiky sestrojil jeden z prvních jednoduchých mikroskopů. Sestrojil teleskop, který dnes nese jeho jméno a začal studovat hvězdy, objevil Saturnův prstenec. V r. 1610 ho velkovévoda toskánský Cosimo II. jmenoval jako člena dvora filosofů a poctil ho velkou slávou a uznáním. Velmi se inspiroval Kopernikovou teorií o pohybu planet kolem své osy a kolem Slunce a také teorií o dvojí rotaci Země. Tento problém ho v r. 1633 přivedl až před inkvizici. Výslechy trvaly celých 20 dní a jejich výsledkem je známá věta: "A přece se točí". V té době mu bylo 70 let. Poté odjel do vily nedaleko Florencie a strávil zde poslední léta svého života za neustálého dozoru inkvizice. Zemřel v r. 1642.
Prohlídka Pisy...