Prohlídka Pisy
Většina historických budov je soustředěna kolem Piazza dei Miracoli. Zde je dóm, šikmá věž, baptisterium a Campo Santo. Baptisterium je rovněž obloženo bílým mramorem. Je to kruhová stavba o průměru 30 m. Bylo vystavěno v l. 1153 - 1278, s gotickými přídavky ve 14. st. Zajímavé jsou vstupní dveře proti katedrále, které byly vyzdobeny ve 13. st. Sloupy vyřezávané v byzantském stylu představují motivy ze života Jana Křtitele, nad nimi je Ježíš mezi Pannou Marií a sv. Janem se čtyřmi Evangelisty po stranách a obrazy 12 měsíců v roce. Vnitřek je klenutý s kopulí vysokou 60 m. V interiéru se střídají světlé a tmavé mramory, jsou zde elegantní monolitické sloupy se zdobenými hlavicemi. Mramorová křtitelnice od Guido Bigarelli je z r. 1246. Je zde také slavná kazatelna od Niccolo Pisana z r. 1260. Stojí na sloupech, na jednom z rohů je zobrazen orel, symbol sv. Jana. Panely mistr vyřezával podle vzorů starých římských sarkofágů v Camposanto. Představují Zvěstování, Narození, Ježíše v chrámu, Ukřižování a Poslední soud. Tvář Satana představuje divadelní masku z antických divadel.
Camposanto stojí na severním okraji náměstí. Je to nejproslulejší hřbitov svého druhu. Postavil ho v l. 1277 - 1283 Giovanni di Simone ve stylu toskánské gotiky jako pravoúhlý halový dvůr 126 metrů dlouhý a 52 metry široký. Po bitvě u Melorie v r. 1284 došlo k přerušení stavebních prací a hřbitov byl zcela dokončen až v r. 1463, ačkoliv zemina na hroby - podle legendy - sem byla dopravena z Jeruzaléma už o 200 let dříve. Původně byl plánován jako nezastřešená katedrální loď, ale nyní ho tvoří křížová chodba, románské oblouky byly přeměněny v 15. st.ve čtyř oblouková gotická okna. Uprostřed je svatá půda - Camposanto - která sem byla podle legendy dovezena křižáky z Golgoty ve Svaté zemi ve 13. st. Hřbitov, řešený jako křížová chodba, je dokola obklopen galeriemi, které se směrem do dvora otvírají vysokými polokruhovými okny. Podlahu galerií tvoří 600 náhrobních kamenů a je ze několik krásných řeckých a římských sarkofágů, z nichž většina byla ve středověku znovu využita k pohřbení významných občanů Pisy. Umělecké fresky na stěnách, zejména dílo Benozza Gozzoliho, byly z větší části zničené při požáru 27. července 1944, při dělostřeleckém ostřelování města. Příčinou požáru bylo stékající roztavené olovo ze střechy. Malou část fresek se přece jen podařilo restaurovat a jsou vystavené ve dvou přilehlých sálech. Asi nejznámější freskou je Triumf smrti, jeden z nejvýznamnějších příkladů italského malířství 14. st. Freska vznikla pravděpodobně krátce po odeznění morové epidemie v r. 1348 a zobrazuje náměty velmi populární v té době v západní Evropě - pomíjivost pozemského bohatství a krátkost lidského života. Sochy, zdobící galerie, z doby Etrusků, Římanů a ze středověku, mají značnou uměleckou hodnotu.
Dóm je románská bazilika z bílého mramoru, 95 m dlouhá a 32 m široká, postavená v l. 1063 - 1118 po námořním vítězství nad Saracény u Sicílie. Obnovena byla po požáru v l. 1597 - 1604. Byla postavena ve tvaru latinského kříže s dlouhou hlavní lodí. Průčelí je ze 2. pol. 12. st. Bronzové dveře hlavního portálu pocházejí z r. 1606, dveře v jižní části příčné lodi jsou z r. 1180. Nejznámějšími dveřmi jsou San Ranieri, které se otevírají do jižního transeptu proti věži. Nesou bronzové panely z konce 12. st. od Bonanno Pisana. Na dvaceti panelech je zobrazen život Krista. Západní strana dómu je vyzdobena geometrickými motivy, mozaikami z barevného mramoru a terakoty. Hlavní loď je 100 metrů dlouhá. Uvnitř dómu je 68 starověkých sloupů, které Pisané přivezli ze svých výprav. Mozaika Krista Pantokratora nad apsidou pochází ze zač. 14. st. Kazatelna je mistrovským dílem Giovanni Pisana z l. 1302 - 1311. Jsou zde nádherné figurativní kompozice devíti reliéfů na zábradlí, které zobrazují výjevy z Nového zákona a soudný den. Je tvořena porfyrovými sloupy, z nichž dva stojí na lvech (symbol Lombardie) a pěti pilíři zdobenými sochami. Střední loď má kazetový, bohatě zlacený renesanční strop. Bronzový lustr z r. 1587 prý svým kmitáním poprvé upřel Galileovu pozornost ke kyvadlu. Kříž nad hlavním oltářem je od Giambologna. V pravé příčné lodi je překrásná náhrobní kaple sv. Rainera, patrona města, vlevo od ní je hrobka císaře Jindřicha VII. od Tina di Camaino z r. 1315. Kampanila je vysoká 58 m, z l. 1174 - 1350, se šesti arkádami nad sebou.
Kampanila je zvonicí katedrály a symbolem města. Výstavbu začal v r. 1173 a postavil první patro Bonanno Pisano. Vrchol věže byl dokončen v r. 1350. Věž má šest pater s galeriemi a má cylindrický tvar po vzoru byzantských věží. Galileo Galilei zde konal pokusy na objasnění zákonitostí volného pádu. Je dnes vychýlena o 4,3 metry a neustále se každý rok zvyšuje o 1 mm. Již při stavbě bylo zjištěno, že se základy na měkké naplavené půdě propadají, a tak třetí a páté patro dostalo opačný sklon. Odchylka činí v současnosti asi 5°30´ směrem na jihovýchod, věž má na severní straně výšku 58 metru, zatímco na jižní straně jen 55.75 metru. od r. 1178 se podílelo na řešení problému šikmé věže 8000 projektantů. Pokud by propad základů pokračoval, celá věž by se zřítila v r. 2040. Od 7. ledna 1990 je věž pro veřejnost zavřená, ale v r. 2002 by měla být opět otevřena. V 1. patře jsou zachycena dvě mohutná ocelová lana. V r. 1991 byla věž ukotvena v zemi 18 ocelovými lany. Od r. 1993 se zatěžuje výše položená část základů, aby se celková stavba vyvážila. V r. 1995 byla věž znovu otevřena, ale krátce na to ji opět uzavřeli až do vyjádření odborníků. Pokud je věž otevřená, stoupá se na její vrchol po 294 schodech a je z ní krásný výhled na celé Piazza dei Miracoli.
Santa Maria della Spina je kostel stojící na nábřeží řeky Arno. Krásný románsko-gotický kostel je vyzdoben věžičkami, výklenky a rozetovými okny. Byl postaven na začátku 14. st. a zbořen v r. 1871, protože byl těžce poškozen vodou z Arna. Znovu pak postaven, kámen po kameni. Velkou většinu vnější i vnitřní výzdoby vytvořila škola Pisana. V interiéru se nachází významné sochařské dílo Madona s dítětem od Nina Pisana.
