Prohlídka Sieny
Basilika San Domenico je monumentální kostel připomínající spíše malou pevnost. Stojí nedaleko rodného domu sv. Kateřiny. Kostel byl postaven ve 13. - 15. st. v mohutném gotickém stylu. V interiéru kostela se uprostřed střední lodi na pravé straně nachází Kaple sv. Kateřiny s renesančním tabernáklem z r. 1466 od Giovanni di Stefana, ve kterém je uložena hlava Kateřiny Sienské. Na zadní a levé stěně se nacházejí fresky Il Sodomy, které představují scény ze života sv. Kateřiny. Na východním konci lodě je Capella delle Volte s jediným autentickým portrétem svaté od jejího současníka, sienského umělce Andrea Vanniho. Santuario Cateriniano je místem, kde se narodila sv. Kateřina Sienská, která byla za svatou prohlášena r. 1465. V dolním patře je dnes kostel zasvěcený svaté, v horním patře jsou dvě kaple. Vlevo je bývalé kuchyně. Fonte Branda je nejstarší městská fontána, neobvykle postavená z cihel. Pravděpodobně zde existovala již v r. 1080, ale současná podoba je z r. 1246. Baptisterio leží pod apsidou katedrály. Bylo postaveno na začátku 14. st. Bílá mramorová fasáda je z r. 1382 v gotickém stylu. Interiér je rozdělen do tří lodí. Je vyzdoben freskami z 15. st. Uprostřed stojí kašna rovněž z 15. st. Bronzové panely s vyobrazením života sv. Jana Křtitele patří mezi nejvýznamnější díla toskánského sochařství na přechodu mezi gotikou a renesancí.
Piazza del Duomo je situováno na vršku kopce. Jihozápadní část je ohraničena dlouhou fasádou nemocnice Santa Maria della Scala pravděpodobně ze 13. st. Jméno je odvozeno od schodů vedoucích ke hlavnímu vchodu do katedrály. Na severozápadní straně stojí novogotický Arcibiskupský palác a na jihovýchodní straně Prefektura ze 16. st. Současné budovy Duomo pocházejí z pol. 12. st., ale úplně nebyly dokončeny ještě na začátku 14. st. Konečné práce podnikli hlavně cisterciáčtí mniši ze San Galgano. Ve 14. st., kdy byla Siena na vrcholu své slávy, se občané rozhodli postavit mnohem větší katedrálu, než měli ve Florencii. Stojící budova se stala základem transeptu nové katedrály. Práce začaly v r. 1339 a byly provázeny velkými problémy v době morové epidemie v r. 1348. Siena tehdy ztratila mnoho svých vůdčích představitelů a chtěla od výstavby upustit. V poslední čtvrtině 14. st. se opět začalo pracovat na dokončení katedrály. Dokončila se horní část západního průčelí, položena byla střech lodi a dokončila se apsida. Ale nepokračovalo se už v původním grandiózním projektu. Z něj zůstaly jen oblouky lodi a jižní část současné katedrály, která měla být hlavním průčelím nové stavby. Západní strana katedrály je typická a zajímavá svým bohatým zdobením barevným mramorem. Dolní část je románská ale projevují se zde již prvky gotiky. Tato část je dílem Giovanni Pisana z l. 1285 - 1296 a je ozdobena sochami. Horní část byla postavena o století později a hodně připomíná západní stranu katedrály v Orvietu. Je v gotickém stylu. Mozaiky na štítu jsou z konce 14. st. Románská kampanila je z r. 1313. Střídá se na ní horizontálně světlý a tmavý mramor. Interiér katedrály je rovněž charakteristický střídáním světlého a tmavého mramoru. Nejzajímavější je zde podlaha, která je tvořena 56 mramorovými panely zobrazujícími postavy z mytologie (sibyla, alegorie) a scény ze Starého zákona. Byly vytvořeny v l. 1369 - 1547 a jsou dílem asi 40 umělců. Nejstarší panely byly vytvořeny technikou grafitto: jsou tvořeny světlým obrazem na tmavém podkladu a reliéfy jsou na poklad ryty a pak vylévány asfaltem. V Capella della Madonna del Voto (A) jsou sochy sv. Jeronýma sv. Máří Magdalény od Berniniho ze 17. st., který rovněž vytvořil oltář a dva anděly nad nimi. Mramorový hlavní oltář ze 16. st. má pěkný bronzový tabernákl z r. 1470 od Vecchietta. Zadní strana chórových lavic je pěkným příkladem dřevořezby. Ty na konci jsou ze 16. st., ty na stranách ze 14. st. Velké kruhové okno zobrazuje Zvěstování, Korunovaci a Smrt Panny Marie. Je z r. 1288. Kazatelna je z mramoru a je mistrovským dílem Nicolo Pisana z l. 1266 - 1268. Pracoval na ní šest let po dokončení kazatelny v Pise. Použili sedm panelů se zobrazením Života Krista, na dalších panelech jsou postavy proroků a andělů. Na římse je znak sv. Jana. kazatelna je podpírána devíti mramorovými, granitovými a porfyrovými sloupy. Bohatě zdobené mramorové dveře vedou do místnosti, která byla postavena v r. 1495 na přání kardinála Francesca Piccolominiho jako knihovna Enea Silvia Piccolominiho, jeho strýce, který se stal papežem Piem II. na podlaze je erb Piccolominiho. Fresky jsou z l. 1502 - 1509 a zobrazují v obrazech život papeže. Strop je bohatě zdoben alegoriemi, mytologickými scénami a groteskami. Mramorová skupina uprostřed místnosti představuje Tři Grácie, římské sousoší ze 3. st. n. l.
Via di Cittá je jedna z nejmalebnějších ulic Sieny. Je pouze pro pěší a vede v podstatě od Campa k Piazza del Duomo. Je to také hlavní nákupní zóna Sieny. Obě strany ulice jsou lemovány paláci. Přibližně uprostřed ulice stojí bývalý Papežský palác, dnes sídlo Banco d´Italia. Budova je ze světlého kamene postavená ve 2. pol. 15. st. pro Kateřinu Piccolomini, sestru papeže Pia II. Dolní část fasády je ve stylu florentské renesance. Proti je gotická fasáda Palazzo Chigi-Saracini, který byl přestavěn v 18. st. Dnes zde sídlí Accademia Chigiana, slavná hudební akademie. Na severním konci ulice stojí Loggia dei Mercanti, kde sídlila Obchodní rada. Byla postavena na začátku 15. st. v renesančním stylu. Mramorové lavice s reliéfy představují filosofy a vojevůdce z dob antického Říma. Horní patro bylo přistavěno v 17. st.
Piazza del Campo je jedním z nejslavnějších náměstí světa. Zde se odehrávala důležitá shromáždění lidu, zde měl sv. Bernardino umístěnou před Palazzo Publico kazatelnu, ze které kázal proti lehkomyslnosti sienských žen a destruktivním konfliktům mezi jednotlivými částmi města. V pol. 14. st. bylo náměstí vydlážděno cihlami v soustředných kruzích. Na jižní straně náměstí je kamenná a cihlová fasáda Palazzo Publico. Od ní vede osm bílých pruhů, které rozdělují Campo na devět částí, které symbolizují vládu devíti úředníků z řad řemeslníků, obchodníků a bankéřů, kteří přinesli městu období velké prosperity v l. 1287 - 1355.
Na vrcholu náměstí je fontána Gaia z r. 1419, kdy byla vyzdobena mramorovými panely od Jacopo della Quercia. Od r. 1868 jsou zde kopie, originály byly umístěny v Palazzo Publico. Za fontánou je malé Palazzo Sansedoni, kteý byl celkově renovován na konci 19. st.
Palazzo Publico - radnice je krásným příkladem sienské gotiky a sloužil jako vzor pro mnoho dalších sienských paláců. Jeho stavba začala ve 13. st. a do pol. následujícího století byla v podstatě dokončena kromě druhého patra dvou křídel, které byly dokončeny až v r. 1680. Bledý travertin v dolní části budovy ostře kontrastuje s okrovým zbytkem stavby. Velké množství oken a dveří v přízemí budovy jí dodává světlosti. Horní část zdobí dvě hodinové vížky, nyní prázdné. Uprostřed budovy je měděný kruh s Kristovým trigramem (IHS - Iesus Hominum Salvator - Ježíš Spasitel Lidstva). Na východní straně fasády je elegantní zvonice od Lippo Memmiho, vysoká 88 metrů. Jmenuje se Torre del Mangia. Stavěla se po dlouhá léta a byla dokončena až po odeznění Černé smrti. Na vrchol věže lze vystoupit a je odtud krásný rozhled hlavně na Campo. U paty věže stojí Cappella di Piazza, kaple ve formě loggie, postavená v r. 1352 jako dík Sieňanů za překonání moru. O století později byla vyzdobena v renesančním stylu. Dveře vpravo od kaple vedou na malé náměstíčko Cortile del Podestá v Palazzo Publico. Palác byl sídlem vlády Sieny a stále zde sídlí místní správní úřady. Na Via Banchi di Sotto stojí univerzita a proti ní bílá travertinová fasáda Palazzo Piccolomini. Je pravděpodobně dílem Bernarda Rosseliniho, architekta Palazzo Rucelai ve Florencii. Je to renesanční stavba ve florentském stylu. Mezi konzolami je umístěn znak rodu Piccolomini. Dnes zde sídlí městský archív. Loggia dei Mercanti - Loggia Obchodníků - byla místem zasedání obchodní komory. Byla postavena v 15. st. v renesančním stylu. Ale některé dekorativní prvky jsou stále ještě ve stylu gotiky - výklenky se sochami. Mramorové lavice s reliéfy představují filosofy a vojevůdce z doby antického Říma. Horní patro loggie bylo přistavěno v 17. st. Palazzo Tolomei je ze 13. st. a nyní zde sídlí Cassa di Risparmio di Firenze. Je jedním z nejstarších soukromých paláců v Sieně. kamenná fasáda má dvě řady gotických oken. V r. 1310 zde pobýval Robert z Anjou, král Neapolský. Piazza Salimbeni je jedním z nejnoblesnějších sienských náměstí. Stojí zde tři budovy v různých stavebních stylech. Na východní straně je Palazzo Salimbeni ze 14. st. Má světlou kamennou fasádu s gotickými okny. Byl pojmenovaný podle významné sienské rodiny obchodníků a bankéřů. Na jižní straně stojí Palazzo Spannocchi z r. 1470 od florentského architekta Giuliana da Maiana pro papeže Pia II. Picolominiho. Palác má renesanční fasádu. Na severní straně stojí Palazzo Tantucci byl postaven o století později sienským architektem Ricciem. Basilica di San Francesco stojí na vršku nad starým městem. Kostel, zasvěcený sv. Františku, je v gotickém stylu, ale v 19. st. byl restaurován. na pravé straně kostela stojí malá kaple. bazilika má jedinou loď, která je vyzdobena černým a bílým mramorem a lemována malými kaplemi. V kaplích jsou zajímavé mozaiky.
